Jak založit KPZ

Především je důležité se nebát. Z počátku může založení skupiny vypadat jako nesnadný úkol, nicméně při zakládání velmi brzo zjistíte, že ve skutečnosti je partnerství pro obě strany velmi výhodné a všechny strany mají zájem zasloužit se o to, aby se rozvíjelo a udrželo.

Mnoho členů bude mít také zájem s chodem systému pomoci. Můžete založit i „firemní“ skupinu KPZ, kdy jsou členy pracovníci konkrétní firmy či organizace, čímž se zároveň usnadní hledání podílníků. Jakákoliv místní potravinová iniciativa musí do začátku obsahovat čtyři základní součásti:

• Skupinu zakladatelů, která bude schopna najít a získat podílníky KPZ. 
• Informované spotřebitele potravin.
• Schopného zemědělce, který je ochoten do systému vstoupit.
• Dostupnou zemědělskou půdu.

Pro budoucí fungování systému a vzájemných vztahů je důležité si hned z počátku ujasnit, na jaké bázi bude skupina fungovat – zda půjde o neformální, či formální svazek. Z toho pak plyne i míra rozhodování – které pravomoci bude zemědělec ochoten předat na podílníky, a tedy jak velký vliv budou mít podílníci na chod hospodářství. V neposlední řadě závisí také na určení míry vzájemného závazku.

Jako u KPZ si založíme?

Jak začít?

Přednáška/seminář Chcete-li do systému nalákat spotřebitele, jedním z nejlepších způsobů je uspořádat seminář nebo přednášku o KPZ a pozvat hosta, který má se zakládáním takového systému zkušenosti (případně může také povyprávět, jak tyto systémy fungují v zahraničí), pokud chcete pozvat některého z našich poradců kontaktujte nás. Není to však nezbytné – stačí třeba jen uspořádat veřejné setkání se zemědělci. Přednáška či veřejné setkání může být základem první plánovací schůzky. Měla by stručně popisovat, co vůbec KPZ je, jaké jsou jeho výhody a nevýhody, co může člen od KPZ očekávat či získat a jak se může zapojit.

Absolvujete-li první schůzku se zemědělci a domluvíte-li s nimi podobu systému, je dobré vytvořit jednoduchý infolist, kterým můžete nalákat a oslovit další zájemce. V něm budou  obsaženy stručné informace o KPZ, o ceně, velikosti podílu, druzích zeleniny a odběrném místě. Příklad základních bodů infolistu:

• Informace o producentovi (pokud jej ještě nemáte, tak o záměru založit KPZ).
• Informace o možných dodávaných produktech (zelenina, ovoce, masné, mléčné výrobky).
• Termíny odběrů a jejich četnost (např. dodávka probíhá jednou týdně, začátek v červnu, konec v prosinci, celkem cca 25 dodávek za rok).
• Cena a míra závazku (např. cena podílu činí 5 700 Kč a předplácí se na 6 měsíců dopředu).

Plánovací schůzky Velmi důležitá a nezbytná součást. V komunitou podporovaném zemědělství je hlavním prvkem komunita, která systém společně plánuje. Na plánovacích setkáních se hledá konsenzus ohledně formy a fungování systému. Před začátkem sezóny může být schůzek i více. Zemědělci by měli sdělit své možnosti a potřeby a členové by měli mít možnost na ně reagovat a sdělit potřeby své.

Propagační materiály Pokud začínáte a mnoho potenciálních členů nemáte, vyplatí se vám šíření jednoduchých letáků či infolistů s popisem  záměru založit KPZ a klidně i konkrétní nabídkou. Ideální je letáčky shrnující váš záměr zanechat nebo vyvěsit na nástěnce na místech zmíněných níže. Pokud je to pro vás složitý úkol a nenajde se dobrovolník, který by pro vás leták vytvořil, stačí text obyčejně rozesílat emailem, například i s fotkami z konkrétní farmy nebo odkazem na webové stránky zemědělců, mají-li je.

Jak najít podílníky?

Jak najdeme lidi, kteří by stáli o členství v KPZ, a jak jejich členství dlouhodobě udržovat? Naše představa o fungování systému určuje, kolik lidí potřebujeme získat. Může to být třeba jen 10–15 lidí, u zelinářských hospodářství se však obvykle jedná o 50–100 lidí. Ale může to být i mnohem více, uvažujete-li o nákupu společného statku (až kolem 250–300 lidí).

Máte-li ujasněnou představu o počtu lidí, dalším úkolem je pochopit motivace podílníků pro vstup do takovéhoto systému. Ze zkušenosti u nás i v zahraničí vyplývá, že nejčastějšími důvody, proč se lidé o systémy KPZ zajímají, jsou:

• hledají zdroj čerstvých místních potravin a také biopotravin a chtějí podpořit místní zemědělce, kteří produkují kvalitní potraviny,
• chtějí být součástí nějakého skutečného společenství, setkávat se s lidmi nad společným důležitým jednotícím tématem, kterým jídlo bezesporu je,
• chtějí znát lidi produkující jídlo, které jí, a chtějí vědět, jak a kde jsou potraviny produkovány, případně se na jejich vzniku podílet,
• v poslední době je vzrůstající motivací potravinová bezpečnost – snaha lidí zajistit si zdroj potravin, který bude co nejméně závislý na globálních tržních mechanismech a drahé ropě –, případně i snaha, aby svým nákupem podpořili zemědělství, které se snaží o snížení závislosti na fosilních palivech, emisí skleníkových plynů a plýtvání světových zásob energie.

Tyto či podobné důvody můžete využít i pro propagaci systému a lákání členů.

Kde hledat?

Členové skupin KPZ nebudou všichni stejní, ale velmi pravděpodobně budou mít podobné motivace, proč KPZ vyzkoušet – to
bude ovlivňovat místa, kde budete hledat. Nejefektivnější cestou pro získávání členů je šeptanda a osobní doporučení, které přivádí dlouhodobě stabilní členy.

Nicméně tato cesta funguje především u zavedených systémů, jejichž spokojení členové budou šířit dobré jméno iniciativy a lákat tak další. Zpočátku tedy budete muset využít dalších způsobů. Nejlepší je začít hledat v okruhu svých známých, příbuzných a kolegů. Vyplatí se však hledat členy i mimo tento okruh, například kontaktovat již fungující zájmové skupiny či organizace. Mezi místy, na která je dobré se zaměřit, mohou patřit:

• farmářské trhy, mateřská centra,
• bioobchody a obchody se zdravou výživou,
• místní environmentální nevládní organizace a střediska ekologické výchovy (Paleta, SEVER , Tereza, Ekologický institut Veronica, Hnutí Duha a mnoho dalších),
• místní biokluby a potravinové banky,
• komunitní zahrady, které často fungují na podobných principech jako KPZ, ale bývají zaměřené spíš na samotné pěstování než produkci potravin,
• politické iniciativy (např. Strana zelených, Alternativa zdola apod.),
• církevní spolky,
• místní noviny a časopisy – řada lokálních médií shání zajímavá témata a KPZ se svým přesahem může redakce zaujmout, řada z těchto médií je navíc distribuována zdarma všem obyvatelům určité oblasti. Dá se oslovit také obecní/ radniční zpravodaj.